DOPRAVNÍ
ALTERNATIVA PRO PRAHU 2004 - KOALICE SOS PRAHA
Přehled dokumentů
Řízení poptávky po dopravě jako nástroj ekologicky šetrné dopravní politiky (publikace, 4 MB, PDF)
Úplné znění knihy P. Kurfürsta na téma dopravní indukce a řízení poptávky po dopravě, o kterém pojednává jeho příspěvek Kdo seje silnice, sklízí auta.
Nová právní úprava
v oblasti hluku a její aplikace v praxi
Zákon č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví stanovil s účinností od 1. ledna 2003 nové
povinnosti v oblasti ochrany před hlukem z dopravy. V § 30 zákon stanoví,
že vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací jsou povinni technickými,
organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval stanovené
hygienické limity dané pro venkovní prostor, stavby pro bydlení a další stavby.
Eva Tylová se zaměřila na naplňování
těchto požadavků v praxi a poukazuje na skutečnost, že odpovědné orgány v Praze
požadavky zákona hrubě zanedbávají.
e-mail: eva.tylova@ecn.cz
Informace o programu
Znečištění ovzduší a zdraví
MUDr. Radim Šrám se dlouhodobě věnuje výzkumu vlivu znečištění
ovzduší na obyvatelstvo. V příspěvku shrnuje průběh a hlavní výsledky jednoho z
výzkumných projektů, který se konal v letech 2000 – 2002 a který se zabýval
genotoxicitou ovzduší, expozicí modelové populace, vlivem znečištění ovzduší na
těhotenství a kvalitu lidských spermií a hodnocením zdravotních rizik. Výsledky
potvrdily poznatky získané již v předchozích programech, a to že
znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce.
Bylo opakovaně prokazováno, že za genotoxicitu ovzduší jsou zodpovědné
karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Výsledky také naznačily,
že dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší v Praze může nepříznivě
ovlivnit zdravotní stav populace v příštích desetiletích. V druhém
příspěvku se dr. Šrám věnuje biomarkerům a hodnocení expozice PAU z pohledu
vlivu znečištění ovzduší na zdravotní rizika.
Silniční okruh na
severozápadě Prahy (podrobný leták, 282 kB, PDF)
Silniční okruh kolem
Prahy je budován jako součást transevropské dálniční sítě a jeho základní
funkcí je ochránit Prahu před tranzitní dopravou a propojit dálnice, rychlostní
silnice a další silnice I. třídy sbíhající se paprskovitě do Prahy.
Karel Čapek ve svém podrobném materiálu
shrnuje hlavní důvody, proč by severozápadní část SO měla vést v trase Ss a
nikoli ve variantě J. Jižní trasa „J“ protíná intravilán Suchdola, několik
chráněných přírodních území v cenném příměstském zeleném pásu a je v
bezprostřední blízkosti obytné zástavby Čimic a Dolních Chaber. Varianta Ss
procházející převážně neobydlenou krajinou s dobrými rozptylovými podmínkami je
ekologicky výrazně šetrnější, což potvrdily i výsledky procesu EIA. Trasa J je
méně výhodná i z pohledu finančního – dražší by byla jak její technicky velmi
náročná výstavba (tunely a mosty), tak provozní náklady.
e-mail: sareckeudoli@seznam.cz
Silniční okruh –
chybná strategie výstavby
Ing. Jan Klika navazuje na příspěvky Štěpána Boháče a Ivana
Lejčara o negativních dopadech městského okruhu v severozápadním segmentu
a upozorňuje na důležitost výstavby silničního okruhu (SO), který má
z vnitřního města odvést tranzitní dopravu. J. Klika zároveň kritizuje
etapizaci výstavby SO, kdy investiční prioritou se stala jihozápadní část
Slivenec – Písnice, zatímco výstavba a příprava ostatních částí se odkládá nebo
omezuje na minimum. Severozápadní část SO má být přitom podle schváleného
Strategického plánu i Rozvoje dopravního systému v hl. m. Praze zprovozněna
jako první.
e-mail:
jan_klika@centrum.cz
Petice za záchranu
Stromovky a Letné
Petiční akce, kterou uspořádala Koalice SOS Praha v
létě roku 2000, byla zaměřena proti výstavbě nové části městského okruhu v
úseku Strahovský tunel – Pelc-Tyrolka (v Praze Tróji). Petice požadovala po
vedení města – posoudit
celý záměr z hlediska vlivů na životní prostředí, posoudit varianty řešení
dopravy, aby se neudělovaly výjimky z hygienických norem znečišťování
ovzduší a tranzitní doprava aby byla vedena ve vhodné trase mimo město a
finanční prostředky byly raději vynaloženy na zlepšení hromadné dopravy.
Na petici
bezprostředně navazovaly otázky adresované Radě hl. města Prahy. Mnohé z
odpovědí byly velmi nekonkrétní. Např. na otázku „Z jakých zdrojů a
v jaké výši ročně bude město dopravní stavby financovat?“ zněla odpověď
„Bude teprve rozhodnuto.“, a to přesto, že vedení města slibovalo zahájení
stavby v následujícím roce.
Petice zorganizovaná
sdružením Oživení, Koalicí SOS Praha a sdružením Pražské matky
vyzývala po
povodních v roce 2002 zastupitele, radní, primátora, starosty i úředníky,
aby mimo jiné zachovali a rozšířili městskou hromadnou dopravu po
železnici – metropolitní linky ČD (S-Bahn) a zkrátili intervaly
příměstských vlaků, ponechali a rozšířili systém jízdních pruhů pro
autobusy i po obnově metra, zastavili práce na "dálničních"
stavbách dovnitř silničního okruhu, změnili priority parkování v centru a
snížili povolenou rychlost na magistrále na 50 km/h a přeměnili ji
v městský bulvár a zahájili rozsáhlou výstavbu cyklostezek. Petici
podepsalo téměř 10 000 občanů. O pozornosti, jakou zastupitelé hlavního města
petici věnovali, svědčí fakt, že zástupci petičního
výboru nemohli promluvit na zasedání zastupitelstva, které mělo projednání
petice na programu jednání.