|
|
Příště na Hradě?
Petra Kolínská, 15.12.2003
Doprava v Praze je každodenním problémem pro většinu obyvatel města - řidiči nervózně popojíždějí ucpanými ulicemi, tramvaje stojí na křižovatkách, chodci se bojí přejít, všichni pak dýchají splodiny a leckde neslyší vlastního slova... (paradoxně se posledně dva jmenované důsledky netýkají těch, kteří v tu chvíli sedí v autě). Pražský magistrát má jasno - kolaps způsobený individuální automobilovou dopravou chce vyřešit stavbou několika desítek kilometrů čtyřproudových silnic nápadně připomínajících dálnice vyšperkovaných do prostoru elegantně zasazenými mimoúrovňovými křižovatkami, nadchody a podchody pro chodce, sem tam nějakým business centrem a hromadnými garážemi. Hrůza? Nikoli - většina aut přece nebude vidět ani slyšet - budou jezdit v tunelech, a to ne jen tak v ledajakých - 1 km tunelu bude podle skromných odhadů investora stát 3,5 miliardy. Ovšem 100 000 aut, která mají denně tunely městského okruhu projet, musí někudy přijet a odjet. O zatížení na přilehlých komunikacích však odpovědní úředníci, dopravní inženýři i politici spíše mlčí. Proto citujme z platného územního rozhodnutí k části městského okruhu Myslbek - Pelc Tyrolka - "POV bude zpracován tak, aby po realizaci stavby a jejím uvedení do zkušebního provozu, bylo provedeno zkušební měření imisního a hlukového zatížení dané oblasti a v případě překročení normových limitů byla provedena příslušná další opatření na obytných objektech (např. nucené větrání s přívodem vzduchu, případně změna bytové funkce na nebytovou)." Jinými slovy - jaký tam bude hluk a smrad nevíme, až se to dozvíme, přijde buď instalatér namontovat trojitá okna a klimatizaci nebo pošťák doručí rozhodnutí o vystěhování. Co je to POV, se ovšem z úředního rozhodnutí nedozvíte. A co na to Pražan? Mlčí, věří a čeká. Když pak přijde na setkání s představiteli města, kteří odpovídají za dopravní stavby, nestačí se divit. Setkání s občany v Praze 6 Minulý týden uspořádala MČ Prahy 6 setkání s občany s cílem informovat o přípravě stavby jedné z mimoúrovňových křižovatek městského okruhu. Investor ukázal křižovatku nakreslenou počítačem ze všech stran, s jistými obtížemi si vzpomněl i na počty aut, která projíždějí a budou projíždět daným místem, ujistil místní, že škody způsobené během stavby bude pečlivě monitorovat a před odchodem vše uvede do pořádku. Poté dostali slovo občané a mimo jiné zjistili, že informace krkolomně a leckdy nepřehledně prezentované nebudou moci v ucelené a přehledné podobě najít na internetu - kdo chce vědět víc, nechť navštíví investora osobně v jeho pracovní době. Časem se pak dočkají informačního střediska. O stavbě vůbec nejsou informováni mnozí majitelé bytů a domů bezprostředně sousedících se stavbou, i když už druhý měsíc běží stavební řízení. Ačkoli bude v lokalitě, kde jsou již nyní překračovány hygienické limity, více aut, více hluku a více splodin, cena pozemků a nemovitostí neklesne a magistrát neuvažuje ani žádných finančních či jiných kompenzacích (vyjma již zmiňovaných oken, která nepůjdou otevřít, a klimatizace, jejíž provoz město platit nebude). Přítomní se rovněž dozvěděli, že jejich volení zástupci toho o stavbě také moc nevědí a nepovažují za nutné klást investorovi nějaké zvláštní podmínky či se vůbec jeho záměru výrazně poškozujícímu Břevnov a Dejvice nějak protivit. Mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno, neboť nebyl čas je položit. Přátelé betonu, velkých investičních zakázek a rychlých aut jistě odcházeli spokojeni - oni svoji povinnost občany informovat splnili a neorganizovaní a málo poučení lidé jim přípravu stavby určitě nijak nezkomplikují. Až přijde ta správná chvíle, uspořádají další setkání s občany - třeba na Pražském hradě - vždyť jedna z mimoúrovňových křižovatek bude hned vedle...
|