|
RYCHLODRÁHA NEBO METRO NA LETIŠTĚ?(Komu
není rady, tomu není pomoci).
Zaujaly mě dva články v MF DNES, a to článek „Demagogie
proti rychlodráze“ pana ing. Petra Šlegra ze dne 6. 1. 2003 a reakce na tento
článek „Účelnější je prodloužení metra na terminál Ruzyně“ od pana primátora
MUDr. Pavla Béma. Příspěvek ing. Šlegra v podstatě obhajoval vedení
rychlodráhy (příměstské či metropolitní železnice) do Kladna a na letiště
Ruzyně a kritizoval exstarostu Prahy 6 a dnešního primátora Béma za
nepochopitelnou blokádu tohoto záměru a ještě nepochopitelnější způsob,
jakým blokádu praktikuje, když argumentuje, že rychlodráha je neekologická. V odpovědi pan primátor Bém poukazuje na nadřazenost dopravních důvodů nad ekologickými a říká, že řada dopravních studií doporučuje a zahraniční zkušenosti ukazují, že je lepší na letiště Ruzyně vést metro. To by zároveň dopravně obsloužilo největší sídliště Prahy 6. Na terminálu v Ruzyni by pak kladenští přestupovali na rychlodráhu. Spokojeni by pak byli všichni, včetně turistů z letiště do centra. Neekologičnost rychlodráhy je až na druhém místě, ale vůbec prý není zanedbatelná. Dovolte, abych vyjádřil svůj názor na stále aktuální
problematiku. Jsem architekturbanista a léta pracuji v oboru
se zaměřením na dopravu. Ve sporu metro nebo rychlodráha na letiště
jsem se několikrát angažoval (např. článek Metro nebo rychlodráha v časopise
Projekt 12/2000) ve prospěch rychlodráhy, dnes již nazývané metropolitní
železnice. Nemusím proto zdůrazňovat, že mi názor pana ing. Šlegla bližší
než názor pana primátora Béma. Vždy bude docházet k odborné polemice o různých
řešeních obecně, a proto by bylo dobré zveřejnit, kteří že to dopravní
odborníci preferují na letiště metro před železnicí (ev. kteří a kolik
naopak) a v jakém kontextu problematiku posuzovali, zda byli mezi
odborníky urbanisté a z jakých zahraničních příkladů čerpali? Možná
bychom se dost podivili. Každopádně patřím k té (a myslím si větší) polovině
odborníků, kteří zastávají názor, že dopravní spojení Kladna (cca 70 000 obyv.) s centrem
Prahy je nutné řešit kapacitní ekologickou železniční veřejnou dopravou.
Toto spojení musí být podle nejnovějších evropských trendů přímé a bez
přestupů, jinak nebude konkurenceschopné individuální automobilové dopravě.
Tato (metropolitní) železniční linie bude schopna při dodržení určitých
kvalitativních standardů (např. jízda vsedě většiny cestujících) bez
problémů dopravně obsloužit i ruzyňské letiště. Při uvažovaném průjezdném
modelu metropolitních železničních linek se z letiště bude možno
dostat na hlavní nádraží k dálkovým vlakům IC a EC. Technické řešení
trasy (od kolejiště po vozidla) výrazně zlepší hlukové poměry v okolí
tratě oproti dnešku, i když bude provoz intenzivnější. Na trati budou
jezdi pouze moderní elektrické osobní soupravy lehčí konstrukce. Vést metro na letiště v Ruzyni je velký omyl zejména
z těchto důvodů: metro nevyřeší přímou obsluhu Kladna, nenabídne
klientům letecké dopravy patřičný standard přepravy, neumožní v budoucnu
přímý kontakt na dálkové vlaky. Rovněž se zablokuje smysluplnější prodloužení
trasy A. Trasa metra A nemá v Praze 6 dobré ukončení, ne
z kapacitních důvodů, ale z důvodů nerealizovatelnosti záchytného
parkoviště P+R u stanice Dejvická. Prodloužit trasu A metra za stanici
Dejvická má smysl mimo hlavní operační prostor metropolitní železnice na
Kladno a na letiště. Metro A může pokračovat např. přes Červený vrch na
Petřiny a na Vypich, event. do Řep k záchytnému parkovišti P+R u Silničního (Pražského) okruhu.
Metrem tak bude dopravně obslouženo více obyvatel než vedením na letiště.
Zároveň bude vytvořena konkurenceschopná linie veřejné dopravy vůči
Břevnovské radiále, která se tak nemusí vůbec realizovat. Naplní se tak teze
Dopravní politiky hl. m. Prahy o preferenci veřejné dopravy před dopravou
individuální. V článku pana primátora mě dále zarazila zmínka
o povrchovém Dejvickém nádraží (na rychlodráze), vzdáleném 500 metrů
od Pražského hradu, což je podle autora výsměchem představám o moderní
Praze. Musím upřesnit, že stanice Hradčanská na rychlodráze je (a od
začátku byla) podpovrchová. Myslím si, že výsměchem modernímu urbanismu
je vedení autodráhy Městského okruhu
s mimoúrovňovou křižovatkou na Prašném mostě ještě blíž
Pražskému hradu. A ve Stromovce? Zdvojkolejnění drážního koridoru ve
Stromovce nepochybně zásahem do ekotypu centrálního parku je, cituji
autora. Ano, je to určitým, ale snesitelným zásahem. Přesto je variantně
navržena rychlodráha pod Stromovkou v tunelu. Ing. arch. Ivan
Lejčar |
|