Vážení členové zastupitelstva hlavního města Prahy!

Zpracování lesních hospodářských plánů na desetileté období umožňuje městu jako vlastníku podstatné části městských lesů formulovat zadání—obecné zásady pro hospodaření v městských lesích.  Naléhavě Vás proto žádáme, abyste se zasadili o formulaci takového zadání, které pak budou muset zohlednit jak zpracovatelé lesních hospodářských plánů tak i magistrát, jenž bude plány schvalovat.

Problémy:

Rozumné hospodaření v lesích neznamená zákaz všeho kácení. Je však nutné sladit pěstování lesa s dalšími funkcemi—ekologickou (les je důležitý biotop, jenž má významný vliv na životní prostředí—ochrana půdy, vodní režim);  rekreační (v mnoha místech města jediná vhodná plocha k procházkám a jiným rekreačním aktivitám), hygienickou (les čistí vzduch i vodní toky od škodlivých látek), ale i estetickou (obyvatelé rozhodně vnímají les jako příjemné prostředí) a vzdělávací (les a další přírodě blízké plochy jsou i pro městské obyvatele jednou z mála možností kontaktu s přírodou).

Tyto zájmy jsou mnohdy protichůdné a je nutné se shodnout na tom, co vlastně od pražských lesů očekáváme a jak bude hospodaření na lesních plochách probíhat. To předpokládá i zapojení veřejnosti. Jistě se shodneme, že v pražských lesích je při volbě hospodářského způsobu potřeba dát přednost  funkci rekreační, estetické a ekologické před  funkcí produkce dřeva, byť i tu není nutné při šetrném hospodaření příliš omezovat.

Návrh řešení

Estetickou, rekreační a vzdělávací funkci plní nejlépe lesy, v nichž je zachován jejich celý životní cyklus, kácí se pouze stromy napadené škůdci, dřevo se nechává zetlít, tedy lesy s příznivým dojmem živého organismu, sezónní proměnlivostí, pestrostí barev, tvarů a vůní, hrou světel, majestátností starých stromů atd. Ve světě jde touto cestou řada měst (nejznámější je  Sihlwald v Curychu), jsou už případy, kdy přímo ve městě (v sídlišti) existuje území, které je ponecháváno jako přírodní území (Brooklyn). Ovšem i v lesích, jež ale slouží především pro krátkodobou rekreaci obyvatel, je třeba hospodařit s ohledem na rekreační, estetické a ekologické funkce. V urbanizovaném prostředí je v určité míře odůvodnitelná i podoba lesoparků.

Je proto potřeba se domluvit, kde

lesy budou mít spíše podobu lesoparků (tam je přijatelná i nepůvodní skladba, např. včetně výsadeb cizokrajných druhů,

vytipovat lesy, kde se vyloučí úmyslná těžba a zachová celý životní cyklus lesa (zejména lesy v chráněných územích) a

zůstanou ostatní lesy, kde budou preferovány ekologické funkce se zachováním produkce dřeva a lesním hospodařením podle následujících pravidel:

Těžba—za všech okolností je v Praze třeba preferovat výběrný způsob těžby, na vytváření kotlíků, na převodu lesů na věkově různorodé porosty. Veřejnost těžbu velmi negativně vnímá a zejména při vzniku rozsáhlejších holosečí si lidé stěžují. Především však z ekologických důvodů (degradace půdy, narušení vodního režimu) by měla být holoseč jako způsob obnovy lesa zcela vyloučena.  

Skladba dřevin—z ekologického hlediska je samozřejmý požadavek na pokud možno přirozenou skladbu dřevin.  Cíl dosažení přirozené druhové, věkové i prostorové skladby lesa by měl být striktně dodržován v prvcích ÚSES. Jinde je patrně možné se domluvit na kompromisním řešení a připustit malý podíl stanovištně nepůvodních druhů stromů  podle charakteru místa.

Vytipovat perspektivní stromy, které se ponechají dožít fyzického stáří (doupné stromy)  Nejméně 10 % stromů by se mělo ponechávat i přes dobu mýtní zralosti, aby se i budoucí generace Pražanů mohly časem těšit ze  starých stromů. Nejméně polovina z těchto stromů by po dožití měla být ponechána rozkladu (návrat živin do půdy, zachování některých druhů hmyzu, hub a mikroorganismů vázaných na tlející dřevo).

Mizení „lesních porostů“—zásadně by neměl být udělován souhlas z vynětí pozemků z lesního půdního fondu z důvodu výstavby obytných čtvrtí či průmyslové zástavby.

Vstupy těžké techniky lesní hospodářské plány neřeší. Město jako majitel musí apelovat přímo na organizace, provádějící těžbu (ve většině případů tedy Lesy hl. m. Prahy), aby těžba byla prováděna šetrně. Zůstávají otázky možného stahování koňmi či částečného ponechávání dřeva v lese.

Nezbytná je i osvěta—mnozí obyvatelé považují padlé a suché stromy za „nepořádek v lese“ a důkaz špatného hospodaření.

Zakládání a rozšiřování lesních ploch se musí projevit v reálné politice města—především v položkách rozpočtu. Pro výkupy ploch určených pro lesy (ale i pro další zeleň a především ÚSES) je potřeba, aby Rada hl. m. Prahy přehodnotila své usnesení č. 1419 ze dne 4. 9. 2001 a upravila cenu pro výkup lesních pozemků a pozemků určených k zalesnění. V rozpočtu pro rok 2003 je na výkupy pozemků pro lesy, ÚSES a chráněná území pamatováno jen částkou cca 7,2 mil. Kč. Dosavadní nízká cena 7 až 20 Kč/m² a neustálé změny územního plánu majitele od prodeje odrazují.

V Praze  dne 19. května 2003

S pozdravem

Ing. arch. Marie Petrová a Michaela Valentová

Centrum SOS Praha

120 00 Praha 2, Lublaňská 18, tel.: 222511075, sospraha@ecn.cz